středa 23. ledna 2013

Richelle Mead - Pokrevní pouta

Pokrevní pouta

Richelle Mead


Originální název: Bloodlines
Série: Pokrevní pouta
Díl: první
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 330
Vydání v originále: 2011
Vydání u nás: 28. 11. 2011


Volně navazuje na Vampýrskou akademii. Nedoporučuji číst, pokud nemáte přečtenou celou Vampýrskou akademii, potom byste přišli o ten správný zážitek z přečtení Vampýrské akademie.

ANOTACE:
Sydney Sageová je za svou pomoc při útěku hledané Rose Hathawayové potrestána. Alchymisté ji poslali domů a klesla u nich na nízkou úroveň. Ale naskytne se jí šance svoje chyby napravit. Jill, sestru morojské královny Lissy, se pokoušejí zabít, protože je to jediné co Lissu drží na královském trůně. A do doby než se změní zákon musí Jill schovat a udržet ji naživu. A právě to je úkol Sydney. Má dělat spolubydlící Jill na internátní lidské škole v Palm Springs. Na tom posledním místě, kde by někdo hledal upíry. Spolu s Jill přijíždějí Adrian Ivaškov a Eddie Castile, kteří mají v misy na záchranu Jill pomáhat. Ale jako u všech knih Richelle Mead, nic není nic tak jednoduché a nekomplikované. V Palm Springs nejsou jediní vampýři a dějí se tam i další divné věci….

CO NA TO ŘÍKÁM:
Na Pokrevní pouta jsem byla opravdu zvědavá, dávají nám úplně jiný pohled na věc. Sydney není zrovna fanouškem upírů, i když je snáší líp než ostatní alchymisté, tak byla vychována v tom, že jsou zlé a nepřirozené bytosti. Byla vychována k poslušnosti a skrývání svých emocí, takže je naprosto jiná než známe Rose z Vampýrské akademie. A s tímto bychom měli ke knize přistupovat. Není tady tolik akce jako ve VA, protože Sydney si věci, na rozdíl od Rose, dvakrát rozmyslí, než je udělá a teprve se učí být průbojná a prosadit si svůj názor. A proto si myslím, že série může být ještě zajímavější než Vampýrská akademie. Sydney má opravdu hodně prostoru k vývoji.
Pokrevní pouta mi dala i jiný pohled na vztah Dimitrije s Rose. Adriana úplně zničilo jak se k němu Rose, i když ne úmyslně, zachovala. Musí se s tím vypořádat a to při jeho povaze a éteru není jen tak. Ale Adrian nám pomalu začíná dospívat, tak jsem zvědavá jak si povede dál.
V Pokrevních poutech se dočkáme i akce. Kniha má sice pozvolnější začátek, ale zhruba od strany 150 jsem se od ní nemohla odtrhnout. A na konci jsem si říkala: sakra konec a další díl zatím v nedohlednu.

MOJE HODNOCENÍ:


Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...