Hvězdy nám nepřály
John Green
John Green
.jpg)
Počet stran: 236
Vydání v originále: leden 2012
Vydání v originále: leden 2012
Vydání u nás: březen 2013
ANOTACE:
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě. (Goodreads)
CO NA TO ŘÍKÁM:
Na knihu Hvězdy nám nepřály jsem se těšila už dlouho. Od dubna jsem knihu měla doma a teprve tento týden jsem se k ní dostala. A teď si říkám, jak jsem to čekání mohla tak dlouho vydržet. I když jsem ráda, že jsem počkala a mohla jsem si knihu v klidu vychutnat. A že bylo opravdu co vychutnávat.
Hvězdy nám nepřály mě opravdu dostaly! Ani sama nevím, kde mám začít. Kniha splňovala hned několik bodů, které očekávám, že skvělá kniha bude mít. Měla silný příběh. Postavy se po několika stranách staly mými kamarády. Ale hlavně celý příběh působil opravdu reálně. John Green má neskutečný talent. Jen málokdo umí napsat příběh takovýmto způsobem. Bez přehánění, zbytečných dojemných scén, ale podat ho, tak jak to je. Celou knihu doplňuje černým humorem a množstvím citátů, které vystihují danou situaci. Myslím, že nejen mě se v průběhu čtení stalo, že jsem měla doslova na krajíčku, ale pak mě nějaká poznámka rozesmála. Teprve po přečtení plně chápu význam věty "nejvtipnější smutný příběh" na obálce. Opravdu to tak je.
Hvězdy nám nepřály mi daly něco víc než jen odpočinek u knihy. Donutily mě zamyslet se nad svým vlastním životem. Nad tím, jak beru svoje zdraví a zdraví svých blízkých jako samozřejmost. A asi jako každý si říkám, že se mě nemoc naštěstí netýká. Ale není to pravda, i když to budeme popírat. Nakonec stejně zjistíme, že téměř každý z nás zná někoho kdo s rakovinou bojoval a nebo na ni zemřel.
Na knize Hvězdy nám nepřály se mi líbí, že nás nechá nahlédnout do života nemocných, ale víc než o nemoci je o životě. Je v ní spousta moudrých myšlenek, které jsem tam nečekala a překvapily mě.
HODNOCENÍ:
V jednoduchosti je krása. Hvězdy nám nepřály mají zdánlivě jednoduchý příběh, který je jednoduše krásný.
ANOTACE:
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě. (Goodreads)
CO NA TO ŘÍKÁM:
Na knihu Hvězdy nám nepřály jsem se těšila už dlouho. Od dubna jsem knihu měla doma a teprve tento týden jsem se k ní dostala. A teď si říkám, jak jsem to čekání mohla tak dlouho vydržet. I když jsem ráda, že jsem počkala a mohla jsem si knihu v klidu vychutnat. A že bylo opravdu co vychutnávat.Hvězdy nám nepřály mě opravdu dostaly! Ani sama nevím, kde mám začít. Kniha splňovala hned několik bodů, které očekávám, že skvělá kniha bude mít. Měla silný příběh. Postavy se po několika stranách staly mými kamarády. Ale hlavně celý příběh působil opravdu reálně. John Green má neskutečný talent. Jen málokdo umí napsat příběh takovýmto způsobem. Bez přehánění, zbytečných dojemných scén, ale podat ho, tak jak to je. Celou knihu doplňuje černým humorem a množstvím citátů, které vystihují danou situaci. Myslím, že nejen mě se v průběhu čtení stalo, že jsem měla doslova na krajíčku, ale pak mě nějaká poznámka rozesmála. Teprve po přečtení plně chápu význam věty "nejvtipnější smutný příběh" na obálce. Opravdu to tak je.
 |
Na knize Hvězdy nám nepřály se mi líbí, že nás nechá nahlédnout do života nemocných, ale víc než o nemoci je o životě. Je v ní spousta moudrých myšlenek, které jsem tam nečekala a překvapily mě.
HODNOCENÍ:
V jednoduchosti je krása. Hvězdy nám nepřály mají zdánlivě jednoduchý příběh, který je jednoduše krásný.
znovu se projevím jenom jako přitakávač :D souhlas se všim, zejtra si to asi přečtu znova :D
OdpovědětVymazatKdybych doma neměla hromádku jinejch knížek a k tomu spoustu povinností, tak re-reading zvažuju taky :D A to jsem to dneska dočetla :D
VymazatUrčite je to skvelé, ale kvôli téme sa na to moc nechystám. Možno po pozretí filmu 8)
OdpovědětVymazatTaky jsem to kvůli tématu odkládala, ale nebylo to až tak moc drsný, jak jsem čekala... A jsem rozhodně ráda, že jsem knihu přečetla :)
VymazatZ každej strany počúvam len pozitívne ohlasy! :) Kúrnik, ja si to chcem tak prečítať :D
OdpovědětVymazatUrčitě si to přečti :) Stojí to opravdu za to :)
VymazatNapíšem to ako to cítim: Už ma všetci serete! Asi prvýkrát skutočne pociťujem, že niekomu jeho názor NAOZAJ nenechávam nedotknutým a pindám kade chodím.
OdpovědětVymazatUž sa cítim ako stará dôchodkyňa z dedziny a to všetko len preto, že mňa tá kniha neopísateľne sklamala.
Priveľké očakávania. Čo viac dodať? Snáď len, že Kam zmizla Aljaška bola o sto, NIE! (som šialená) tisíc percent lepšia.
A asi som fakt jediná, na ktorú viac zapôsobí polystirénový tentononc než tie postavy (nerátajúc prirodzene Van Houtena, ten bol vážne dobrý a jeho výroky viem naspamäť. Veď sú také pravdivé! :D)
Nehovoriac o nudnosti. Hej. Síce je to dosť blbé takto napísať ale keby niet rakoviny je to ešte viac o ničom.
Vyskytlo sa tam nanajvýš deväť odstavcov, ktoré som si vypísala ako "záchranu celej knihy" a jeden hneď na začiatku, ktorý ma dostal. Prirátajúc rodičov Hazel a niektoré momenty s nimi. Smrť jednej postavy a neočakávané šoky, keď si myslím, že všetko je zdanlivo pokojné. To robilo z knihy nachvíľu výnimočnú, ale nesadlo mi to. bolo to primálo. A uznávam, že sa teraz vážne vymykám lebo: ide o najväčšie sklamanie za tento rok (aspoň zatiaľ)
Já jsem nezačala číst s žádnými očekáváními, takže mě to nezklamalo, ale naopak příjemně překvapilo... Určitě, ne každému se knížka musí líbit... Mě se taky nelíbí některé knihy, ze kterých jsou všichni nadšení... Každý jsme jiný :) A mě se třeba to, že knížka kromě rakoviny prakticky o ničem jiném nebyla, líbilo. Líbí se mi, když si autor dokáže vystačit s jednoduchým příběhem... I když není úplně pravda, že to bylo jen o rakovině, jen se to ostatní tam musí najít... A že byla Aljaška lepší? No tím líp, na tu knihu se těším a pokud je ještě lepší tak je to jenom dobře...
Vymazat