Arthur Hailey - Letiště

Školní čtivo je můj projekt, kde píšu o tom, jak se mi líbily nebo nelíbily knížky z povinné četby. Letos píšu hlavně o knížkách, co mám v maturitní četbě.    

NÁZEV: Letiště

AUTOR: Arthur Hailey

POČET STRAN: 453

ZAŘAZENÍ: Světová literatura 20. a 21. století

FILMOVÉ ZPRACOVÁNÍ: Letiště (1970) 

ANOTACE: Romantický let Boeingu 707 do Říma zvaný Zlatý koráb se v mžiku změní v drama - jeden z pasažérů odpálí na palubě letounu amatérsky zhotovenou bombu... 

Jako ve všech Haileyho románech pronikne čtenář v průběhu napínavého děje do zákulisí popisovaného prostředí velkého mezinárodního letiště, ochromeného sněhovou bouří, ohrožovaného protesty obyvatel nedalekého městečka, bouřících se proti nadměrnému hluku startujících i přistávajících letadel, zaplněného spoustou postav a postaviček, prožívajících své zajímavé lidské osudy. Tak se seznámí se svérázným kapitánem letu Zlatý koráb Vernonem Demerestem, jeho švagrem a rivalem Melem Bakersfeldem, krásnou letuškou Gwen Meighenovou, ale i s podnikavou stařenkou paní Quonsettovou, která dokáže cestovat mezi světadíly jako černý pasažér. (Goodreads)

CO NA TO ŘÍKÁM: 

Letiště jsem si do povinné četby zařadila díky doporučení od mé mamky. Ta dřív knížky od Haileyho četla a líbily se jí. Tak jsem si jen zběžně přečetla o čem knížka je a zařadila jsem si ji tam. O to horší bylo zjištění v knihovně, že kniha má víc jak 450 stran. To nebylo v plánu, vzhledem k tomu, že čtu skoro všechny knihy k maturitě až letos, tak vybírám všechno do 300 stran. Tady se nějak vloudila chybička. Čtení mi trvalo opravdu dlouho, Letiště jsem měla rozečtené asi tři týdny. První týden, jsem si akorát dvakrát četla v autobuse a pár stránek jsem přečetla ve škole. Druhý týden, už jsem četla večer, ale nezvládla jsem víc jak dvacet stránek, vždycky jsem začala usínat. Minulý týden jsem se do Letiště konečně pořádně pustila a dočetla jsem ho. Jestli se chcete do Letiště pustit, počítejte s tím, že to není knížka na pár hodin. Nejen že má 450 stran, ale je psaná i drobným písmem. 

Arthur Hailey má osobitý styl psaní. Celá kniha se odehrává jeden večer, přesněji celý děj je zasazen do doby od 18:30 do 01:30. A za tu dobu se vystřídá příběh několika postav. Díky tomu lépe poznáme prostředí letiště. Hailey v Letišti dává prostor různým typům postav a to od ředitele letiště, přes piloty, letušky, dispečery až k údržbářům, černé pasažérce a samotnému útočníkovi. Naprosto dokonale je v knížce popsáno prostředí, za to klobouk dolů.

HODNOCENÍ:

Na Letišti se mi líbil Haileyho styl psaní, jak naprosto dokonale vystihne prostředí. A to včetně vztahů, záporných i kladných vlastností daného prostředí. Jediné k čemu mám výtku je poměrně zdlouhavý začátek, kde se X stran uklízel sníh :D Ale po překonání začátku jsem si knížku užila. I když si myslím, že to není knížka pro každého. Přece jenom je tam spíš popis, přiznám se, že místy byl docela děsivý, protože Hailey ho popíše naprosto reálně. A té akce bylo už v Letišti méně. Ale mě osobně se knížka líbila a dávám 4 hvězdičky. Jsem moc zvědavá na Konečnou diagnózu, kterou Hailey taky napsal, a tento týden ji začnu číst.